Britská vánoční pantomima: proč se při ní mluví, zpívá a odpovídá z hlediště
Dítě narazí na britské vánoční představení označené jako pantomima a zarazí se: proč herci mluví a zpívají? Pokud zná pantomimu jako němé předvádění, dává ta otázka smysl. Nejjednodušší vysvětlení zní: britská panto je jiný divadelní žánr. Spojuje komické divadlo, hudbu a zapojení publika. Ticho tedy není její podmínkou. Jak se ale k sobě dostaly pantomima, hlasy z hlediště a Vánoce? Odpověď nabízí historie žánru, kterou popisuje londýnské Victoria and Albert Museum (V&A).
Od němých scén k mluveným rolím
Rané londýnské pantomimy na začátku 18. století skutečně pracovaly s hudbou a dějem beze slov. Hudební doprovod tedy nebyl totéž co zpěv nebo dialog: mohl provázet němou akci. Komické honičky, pohyb a proměny scény nabízely zábavu, která se obešla bez řeči.
Později se objevovaly i mluvené role. Nebylo by proto přesné říct, že britská pantomima nikdy němá nebyla, ani že se do ní slovo dostalo jediným rozhodnutím v jednom roce. Nové prvky se postupně přidávaly k pohybu, hudbě a scénickým proměnám.
Proč může odpovídat i hlediště
V&A spojuje další rozvoj dialogů, slovních hříček a účasti publika s uvolněním divadelních licenčních omezení v roce 1843. Divadla tím získala širší prostor pro mluvené hry. K pohybové komice tak přibýval humor založený na slovech a kontakt s diváky.
Hudební stránku později posilovali také účinkující z music hallů, kteří do pantomim přinášeli vlastní pěvecká či taneční čísla. Mluvení, zpěv a odezva sálu tedy nejsou omylem v jinak němém představení. Patří k rozvinuté podobě britské panto. To ovšem neznamená, že musí odpovídat každý divák nebo že všechny inscenace vypadají stejně.
Jak se z ní stalo vánoční divadlo
Ve viktoriánské době se podle muzea ujalo zahajování pantomim na Boxing Day, tedy 26. prosince. Tento zvyk pomohl propojit divadelní zábavu s Vánocemi a rodinou. Jde o historické vysvětlení vánoční vazby, nikoli o dnešní jednotný termín všech premiér.
Muzeum připomíná i drobnější podobu téže zábavy: rodiny a přátelé hráli zkrácené pantomimy v miniaturních divadlech s kartonovými postavami. Vedle velké scény tak existovala i domácí verze. Vánoční vazbu tak doplňuje konkrétní domácí podoba: zkrácený příběh a kartonové postavy místo velkého jeviště.
