Jak vypadá Ježíšek? Na mapě může být jen hvězdička.
Na dětském obrázku má Ježíšek křídla. V jiné rodině si ho každý představuje jinak. Na vlastní papírové mapě můžete cestu vyznačit hvězdičkou a nechat podobu Ježíška na dětech.
Nechte dítě popsat vlastní představu
Když se dítě zeptá, kdo je hvězdička na mapě, můžete říct: „Ta hvězdička nám ukazuje cestu. A jak si Ježíška představuješ ty?“ Symbol nemusí být portrét. Nemusíte rozhodovat, jestli je představa dítěte správná, ani ji upravovat podle obrázku z jiné rodiny.
Když dítě považuje hvězdu za Ježíškův obrázek
Vymyšlený rozhovor: dítě ukáže na hvězdu a řekne „Takže Ježíšek vypadá takhle?“ Můžete ukázat prstem na cestu: „Hvězdičkou si jen označujeme, kam náš příběh došel. Ježíška si můžeš představit jinak.“ Vedle mapy položte prázdný papír, pokud chce dítě svou představu nakreslit. Mapu nemusíte kvůli novému obrázku předělávat.
Když se potom zeptá, kdo píše dopis, přečtěte jméno na jeho konci. „Tenhle vzkaz je v našem příběhu od Ježíška. Hvězdička je naše značka na papíře.“ Obrázek postavy, podpis v dopise a značka trasy mohou mít různé podoby, aniž byste potřebovali přidat další vánoční postavu.
Začněte jedním detailem
Při kreslení začněte prázdným papírem. Zeptejte se na jednu věc, třeba co postava drží nebo kam se chystá. Pokud dítě kreslit nechce, může vám představu jen popsat. Při další otázce se vraťte k jeho slovům; nemusíte pokaždé doplňovat nový detail, který pak budete vysvětlovat.
