Švédská Lucia: kdo jde v bílém průvodu a čím se liší od českých Lucek
Světelná koruna označuje Lucii, ale co v průvodu dělají hvězdní chlapci? Jejich přítomnost pomáhá pochopit, jak se švédská slavnost skládala z různých tradic — a proč ji nezaměňovat s českými Luckami.
Jak poznat švédskou slavnost
Na fotografii je postava se světelnou korunou, kolem ní další lidé v bílém. Dítě se u obrázku zastaví a chce vědět, kdo to je. Díváte se na známou podobu švédské slavnosti Lucia, která připadá na 13. prosince. K rozpoznání průvodu pomůže podívat se i na ty, kdo Lucii doprovázejí.
Kdo doprovází Lucii
Ústřední postavu Lucie poznáte podle koruny se svíčkami. Provázejí ji bíle odění průvodci a také takzvaní hvězdní chlapci. Někdy se připojí i postava Santa Clause. Účastníci nesou světla a zpívají lucijské a vánoční písně: k fotografii si tedy představte i společný zpěv.
Jednotlivé postavy mají odlišnou historii. Nordiska museet spojuje hvězdní chlapce se staršími církevními hrami a vánočními či tříkrálovými průvody, v nichž představovali tři mudrce. Vedle Lucie tak dnes vystupují postavy, které původně patřily k jiným oslavám. Průvod spojuje několik tradic do jedné slavnosti.
Jak vznikla známá podoba průvodu
Muzeum popisuje také starší západošvédské oslavy, při nichž převlečení lidé obcházeli okolí a získávali jídlo a pití. K minulosti Lucie tak vedle slavnostnosti patří i hlučnost, žert a proměnlivé role.
Při šíření a utváření moderní slavnosti sehrál důležitou roli stockholmský Skansen. Když tam s oslavami v 90. letech 19. století začínali, Lucie a hvězdní chlapci ještě nevystupovali společně. Dnešní známá podoba oslavy se podle muzea rozšířila v 50. letech 20. století. Různé historické obrázky proto mohou zachycovat jiné postavy a jinou náladu, přestože všechny souvisejí s Lucií.
Proč to nejsou české Lucky
České Lucky patří k místním tradicím obřadních obchůzek v maskách. Národní muzeum je zmiňuje společně s Barborami a Peruchtou a upozorňuje na podobnost jejich převážně bílého odění. Popisuje historické venkovské zvyky, nikoli jednu dnešní podobu oslavy platnou pro celé Česko.
Podobné jméno a bílá barva tedy k rozpoznání nestačí. Švédskou slavnost pomáhá určit světelná koruna, zpívající doprovod a jeho různé postavy. České Lucky patří do příběhu místních obchůzek; nejde o český název téhož průvodu.
A co pečivo vedle světel?
Se 13. prosincem souvisejí také lussekatter: sladké pečivo, dnes nejčastěji stočené do tvaru písmene S. Patří k němu šafrán. Pokud je zahlédnete na fotografii oslavy, vedle průvodu a zpěvu poznáváte i její sváteční pohoštění.
