Když se rodiče neshodnou, jestli dětem vyprávět o Ježíškovi
Jeden rodič má rád zvoneček a tajemství. Druhý nechce dítěti tvrdit, že dárky přinesl někdo jiný. Spor se často schová do maličkostí: co bude na jmenovce, kdo napíše dopis a co řeknete na přímou otázku. Projděte si právě tyto situace dřív, než připravíte nadílku.
Pojmenujte hranici každého z vás
Nestačí říct „uděláme to nějak napůl“. Jeden z vás může souhlasit s hrou na hledání dopisu, ale nechce psát „Ježíšek tě celý rok sledoval“. Druhý možná stojí hlavně o moment překvapení, ne o doslovné vysvětlení původu dárků. Když řeknete, co je pro vás podstatné, snáz najdete společný večer.
Příběh může zůstat hrou, kterou dítě zná jako hru. Můžete také nechat některé věci nevysvětlené, dokud se nezeptá. V obou případech si ale předem domluvte pravdivou odpověď na přímé „Koupili jste ten dárek vy?“
Sepište dvě věty a jednu hranici
Když se neshodnete na dopisu od Ježíška, vynechte právě dopis. Nemusíte tím rušit večeři, světýlka ani překvapení v balíčcích. Dítě také nemusí být svědkem debaty, zda je jeden rodič „kazí“ a druhý „lže“.
- Co se stane: „Po večeři rozsvítíme stromek a otevřeme dárky.“
- Co řeknete na přímou otázku: napište odpověď, se kterou oba souhlasíte.
- Co nepoužijete: například hodnocení poslušnosti, hrozbu bez dárků nebo tvrzení o sledování dítěte.
Až přijde otázka dítěte
Odpovězte na to, na co se ptá, ne na celý spor mezi vámi. Pokud už víte, že má jiný pohled než vy, nesnažte se mu dodat nové „důkazy“. Rodinná tradice se může s jeho věkem změnit. Prarodičům stručně řekněte, jak o dárcích mluvíte, aby dítě nedostávalo protichůdná ujištění.