Starší sourozenec už ví, kdo nosí dárky. Co s mladším?
Starší našel zabalené dárky. Mladší ještě s napětím vyhlíží zvoneček. Je lákavé říct staršímu: „Teď už jsi náš pomocník, hlavně nic neprozraď.“ Tím by ale dostal odpovědnost za zážitek svého sourozence. Nejprve se zajímejte o to, jak své nové zjištění prožívá on.
Dejte mu možnost, nikoli roli
Zeptejte se, jestli se chce podílet na přípravě. Pokud ano, nabídněte malou konkrétní věc: vybrat koledy, položit obálku ke stromku nebo chystat vlastní dárek pro mladšího. Pokud ne, nemusí dělat nic. I starší dítě chce mít o Vánocích vlastní překvapení a čas na hru.
Dohoda o tom, co se řekne mladšímu, patří dospělým. Starší nemusí vysvětlovat, kdo dárky nosí, ani vymýšlet další důkazy. Může se z rozhovoru stáhnout a odkázat mladšího na vás.
„Jestli chceš, můžeš mi pomoct s písničkou u stromku. Když se tě brácha zeptá na dárky, klidně ho pošli za mnou. Není tvůj úkol mu to vysvětlovat.“
Když něco prozradí
Nedělejte ze staršího viníka „zkažených Vánoc“. Před dětmi zastavte hledání toho, kdo řekl co první. Mladší se možná jen zeptá a vrátí se ke hře, možná bude chtít dlouhý rozhovor. Reagujte na jeho otázku; starší si s vámi může promluvit později.
Pokud staršího mrzí, že jeho vlastní kouzlo skončilo, neuklidňujte ho povinností vytvářet kouzlo pro někoho jiného. Dejte mu vybrat zvyk, který si chce nechat pro sebe: společné pečení, pozdní čtení nebo procházku po rozsvícených ulicích.
Při samotné nadílce myslete i na to, že starší už může rozpoznat práci dospělých za balíčky, ale stále chce být překvapený. Nenechávejte ho připravovat vlastní dárek ani mu předem neukazujte celý seznam. Jeho účast na chystání mladšího sourozence nemusí odkrýt jeho vlastní večer.