Třináct vánočních dezertů v Provence: proč nejde o třináct dortů
Třináctka připomíná Ježíše a dvanáct apoštolů. Co ale tvoří provensálský sladký stůl, když nejde o třináct upečených moučníků? Příklady ovoce, nugátu a pečiva ukazují, jak se společný symbol potkává s různými rodinnými zvyklostmi.
Co znamená třináct dezertů
Když dítě zaslechne „třináct vánočních dezertů“, snadno si představí třináct dortů, které se postupně nosí na stůl. V Provence na jihu Francie ale vánoční dezert neznamená jen upečený moučník. K pochopení zvyku pomůže podívat se nejprve na to, co se na společném stole může sejít.
Pečivo vedle ovoce a nugátu
Regionální instituce Région Sud uvádí mezi příklady pompe à huile, pečivo s olivovým olejem, dále sušené ovoce, nugát a sezonní ovoce. Pečená sladkost tedy stojí vedle dobrot, kvůli kterým se trouba vůbec zapínat nemusí. Právě v tom se představa třinácti dortů rozchází s podobou tradice.
Výběr se mění podle místních a rodinných zvyklostí. Dvě domácnosti tak mohou zachovávat symbolický počet, a přitom nemít na stole totéž. Seznam nalezený v knize nebo na internetu může představovat jednu podobu zvyku, aniž by určoval jediné správné menu pro celou Provence.
Kam dezerty patří ve vánočním večeru
Région Sud zasazuje zvyk do tradičního sledu štědrovečerní večeře, označované jako gros souper, a půlnoční mše. Dezerty v jejím popisu přicházejí po návratu ze mše. Sladký stůl tak navazuje na společné sváteční jídlo a vánoční bohoslužbu.
Jde o tradiční kontext, nikoli popis večera každé dnešní provensálské rodiny. Stejně tak tento regionální zvyk nepředstavuje jednotné vánoční menu celé Francie.
Proč právě třináct — a jak je zvyk starý
Třináctka podle Région Sud připomíná Ježíše a dvanáct apoštolů. Různé potraviny tak spojuje jeden křesťanský symbol, který sám o sobě neurčuje jejich přesný výběr.
Bohatý sladký stůl je přitom potřeba odlišit od doloženého počtu třináct. Région Sud uvádí marseillský záznam z roku 1683, který popisuje hojnost vánočních dezertů. Výslovnou zmínku o třinácti však klade až na začátek 20. století. Starší zpráva tedy svědčí o bohatém pohoštění; nedokládá, že se od roku 1683 předával stále stejný třináctipoložkový seznam.
Zdroj zmiňuje také zvyk ochutnat z každého dezertu. Pro českou rodinu, která tradici teprve poznává, z toho neplyne úkol všechno nakoupit, upéct nebo ochutnat. Na dětskou otázku po třinácti dortech stačí vysvětlit rozdíl: počítá se i ovoce nebo nugát, zatímco třináctka připomíná Ježíše a dvanáct apoštolů.
