Vánoční sauna ve Finsku: proč se v ní mělo mluvit potichu
Ticho ve finské vánoční sauně nebylo jen příležitostí k odpočinku. Ve starých představách chránilo dobré vztahy s domácími skřítky. Ze stejného důvodu se jim do sauny nosila i miska kaše.
Co znamená joulusauna
Při čtení o finských Vánocích můžete narazit na slovo joulusauna: vánoční sauna. Do jejího příběhu patří rodinná chvíle před svátečním jídlem, ale také neviditelní obyvatelé domu. Právě víra v ně vysvětluje, proč se v sauně mělo mluvit potichu a proč se tam nechávalo jídlo.
Historické souvislosti popisuje historik Kustaa H. J. Vilkuna v rozhovoru pro časopis finské saunové společnosti Suomen Saunaseura. Jeho vyprávění přibližuje staré představy, nikoli pravidla pro každou dnešní finskou rodinu.
Ticho, aby se skřítci nerozhněvali
Podle rozhovoru se ve vánoční sauně dříve vyžadovalo zvláštní ticho, aby se nerozhněvali tontut. Tito skřítci byli v popisovaných představách spojováni s domem a hospodářstvím. Lidé se tedy nechovali ohleduplně jen k ostatním členům rodiny, ale i k bytostem, s nimiž podle své víry sdíleli prostor.
Podobný smysl měly potravinové obětiny, tedy jídlo darované těmto bytostem. Rozhovor uvádí například vánoční kaši přinesenou do sauny: měla domácnosti zajistit skřítkovu přízeň v následujícím roce. Nebylo to občerstvení nachystané pro rodinu. Miska byla darem, jímž si lidé chtěli naklonit neviditelného obyvatele domu.
Ticho i kaše tak v tomto historickém popisu vyjadřují vztah k domácím bytostem. Neznamená to, že obětiny patří ke každé dnešní vánoční sauně.
Rodinná chvíle před jídlem
Vilkuna popisuje tradiční štědrovečerní saunu za denního světla, v kruhu vlastní rodiny. Sváteční jídlo následovalo až po ní. Sauna tak měla v pořadí dne své místo ještě před usednutím ke stolu.
Čas návštěvy a tiché chování spolu vytvářejí obraz zvyku, v němž se setkával rodinný svátek s úctou k bytostem ze starých představ. Samotné pořadí „nejdřív sauna, potom jídlo“ tuto stránku tradice nevystihuje.
Z venkova do města
Podoba zvyku se měnila s bydlením. Rozhovor spojuje proměny od 20. století se stěhováním z venkova do měst, kde vznikaly sauny v bytových domech i společné sauny. Vánoční sauna tak získávala také jiné prostředí než domácí venkovskou saunu.
Přesný původ tradice však Vilkuna považuje za nevyřešený. Staré představy o skřítcích vysvětlují smysl ticha a obětin; neurčují ale datum ani jediný jistý příběh, kterým vánoční sauna začala.
