Julbock: jak se vánoční kozel proměnil v ozdobu ze slámy

Proč právě kozel?

Prohlížíte si s dítětem obrázek švédských Vánoc a mezi ozdobami stojí kozel ze slámy. Proč právě kozel? Jmenuje se julbock, vánoční kozel. K odpovědi vede jeho starší úloha při rozdávání dárků — tehdy ovšem nešlo o slaměnou figurku.

Když dárky rozdával kozel

Nordiska museet popisuje vánoční obdarovávání ve švédském prostředí vyšších společenských vrstev v 18. století. Dárky tam rozdával člověk převlečený za kozla. Když tedy narazíte na zmínku, že julbock nosil dárky, představte si postavu v kostýmu.

Právě tato úloha spojuje kozla s Vánocemi i jinak než jako dekoraci. Muzejní popis se přitom vztahuje ke konkrétnímu společenskému prostředí; neříká, že stejně slavila každá švédská domácnost.

Kozlův úkol převzal jultomten

Podle muzea převzal na konci 19. století tuto úlohu jultomten, švédská vánoční postava spojená s rozdáváním dárků. Kozel tak ustoupil z role dárce, ale z vánočních symbolů nezmizel. Dnes se s ním podle Nordiska museet nejčastěji setkáme ve slaměné podobě.

Nejde tedy o doslovnou proměnu kostýmu v ozdobu. Změnilo se místo kozla ve svátcích: rozdávání dárků se spojilo s jinou postavou, zatímco jeho podoba zůstala součástí výzdoby. Proto mohou ke stejnému jménu julbock patřit tak odlišné obrázky — člověk v převleku i kozel ze slámy.

Co nám slaměný kozel připomíná

U dnešní ozdoby můžeme rozlišit tři věci: kozla jako vánoční postavu, jeho někdejší úkol při obdarovávání a slaměnou figurku, která ho představuje. Z této souvislosti ale nelze určit, kdy vznikl úplně první slaměný kozel. Konec 19. století označuje v muzejním vysvětlení převzetí dárkové role jultomtenem, nikoli datum výroby první ozdoby.

Nad vánočním obrázkem tak stačí jednoduché vysvětlení: „To je švédský vánoční kozel. Dříve patřil i k rozdávání dárků, dnes ho známe hlavně jako ozdobu ze slámy.“

Další švédské zvyky najdete v přehledu Vánoce ve Švédsku.