Rauhnächte: proč se mluví o dvanácti nocích i o třech
Dvanáct nocí označuje celé období, tři večery konkrétní štýrský zvyk. Studie z roku 1954 ukazuje rozdíl na dvou podobných německých názvech i na jedné neobvyklé domácí nádobě.

Proč dvanáct, když jinde tři?
Při společném čtení o rakouských Vánocích můžete narazit na zdánlivý rozpor: jednou se píše o dvanácti nocích, podruhé jen o třech. Jak to vysvětlit dětem? Pomůže oddělit celé období od vybraných večerů uvnitř něj. Právě takový rozdíl popisuje Leopold Kretzenbacher ve studii Rauchen und Sprengen z roku 1954, věnované domácímu žehnání ve Štýrsku.
Dva podobné názvy, dva různé významy
Kretzenbacher rozlišuje dvě německá označení, která se snadno přehlédnou: Rauhnächte a Rauchnächte. Prvním označuje dvanáct zimních nocí mezi Štědrým večerem a svátkem Tří králů. Druhý název zaznamenává ve štýrském prostředí pro pouhé tři noci v témže období.
Jsou to noci před Vánocemi, Novým rokem a Třemi králi — tedy Štědrý večer, silvestrovský večer a předvečer Tří králů. V tomto regionálním popisu tak vedle sebe stojí širší období a tři konkrétní sváteční večery. Údaje dvanáct a tři si proto neodporují: každý z nich počítá něco jiného.
Domácí zvyk za neznámým slovem
S těmito třemi nocemi studie spojuje žehnání domu za použití vykuřování a svěcené vody. Nejde tedy jen o pojmenování části kalendáře, ale také o konkrétní domácí náboženský zvyk. Kretzenbacher popisuje, čemu lidé věřili a co dělali; tím nepotvrzuje účinek takového jednání.
Vedle vyprávění uvádí i dvojitou nádobu z oblasti Pöllau. Její dvě části sloužily k uložení vykuřovadla a svěcené vody. Na jediném předmětu je tak vidět spojení obou součástí žehnání. Studie nádobu zachycuje pod inventárním číslem 8054 ve štýrském národopisném muzeu. Z tohoto historického dokladu ovšem nelze zjistit, zda je dnes vystavená.
Co z toho říct dětem
Jednoduchá odpověď může znít: Rauhnächte je v této studii název celého období, kdežto štýrské Rauchnächte označují tři večery spojené s domácím žehnáním. K pochopení rozdílu stačí čtení a povídání; žádný obřad nemusíte napodobovat.
Při dalším vyprávění o těchto nocích se vyplatí hledat místo a dobu, k nimž se vztahuje. Zde jde o štýrské doklady v práci vydané roku 1954. Nejsou přehledem dnešních rakouských rodin ani závazným kalendářem pro celé Rakousko. Tento místní příklad vysvětluje rozdíl mezi dvěma názvy, ale neurčuje, co musí každá další zmínka o Rauhnächte znamenat.


